Jedním z nejlepších způsobů, jak nenápadnou a poutavou formou přilákat děti k četbě knih je scénické čtení – čtení bez kulis, s jednoduchými kostýmy a s minimem divadelních rekvizit. S otevřenými ústy, vykulenýma očima a našpicovanýma ušima sledovaly děti z 1. stupně vyprávění o Zuzance a jejích ubohých písmenkách a o Martínkovi, který si hrál se zipem na rychlíky, až ho rozbil a bunda tak rostla s ním…. Čtení v podání Davida Vacke a Jiřího Hejcmana bylo pro všechny nezapomenutelným zážitkem.
